Historie obce Pyšná

     Pyšná, dříve Stolzenhan, leží pět kilometrů severně od Jirkova v nadmořské výšce 655 metrů. Okolní vrchy ves poměrně dobře chrání, takže zdejší klima je příjemné. Pyšná se stala oblíbeným rekreačním místem nejen v létě, ale hlavně v zimě, kdy jsou její svahy plné lyžařů.

 
      První dochovaná zpráva o existenci Pyšné je ve výčtu majetku Nového Žeberku z roku 1383. Ve čtrnáctém století tedy Pyšná patřila ke hradu Nový Žeberk, k jehož nepatrným zbytkům zdiva lze od Pyšné dojít nenáročnou procházkou, spojenou s krásným výhledem od sjezdovky do kotliny s hradem a na masív Jedlové hory se slunečními skálami. Roku 1454 se Pyšná dostala k panství Červený Hrádek, u kterého zůstala s malou přestávkou koncem šestnáctého století až do roku 1850. Koncem šestnáctého století žilo v Pyšné dvaadvacet usedlých poddaných a krčmář musel nakupovat pivo jedině v Jirkově. Jak se na Pyšné podepsala třicetiletá válka, zprávy neuvádějí, ale Berní rula uvádí roku 1654 čtyři pusté selské usedlosti ze šestnácti a pět pustých chalup. Jejich čtyři majitelky žily proto takzvaně na obci, o čtvrté není zmínka.

     Název vsi je německého původu a znamenal pyšný, nádherný háj. Český název byl utvořen z jeho první části a začal se užívat až v roce 1952. Širší okolí Pyšné a Jedláku je lokalita, kde se těžily rudy zřejmě již v letech 900 až 800 před naším letopočtem. Ukazuje na to sídliště z pozdní doby bronzové, objevené u Podhůří roku 1967. O dolování poblíž Pyšné jsou zprávy z mnohem pozdější doby. Roku 1835 požádal jistý Josef Günzel z Pyšné o přidělení důlních měr na stříbrné rudy v tzv. Karolinině údolí pod Jedlákem. Výsledky těžby ale nebyly valné. Ani dvě pozdější otvírky tohoto dolu Jeroným nebyly úspěšné. Poněkud výnosnější, i když ne příliš, bylo zdejší dobývání železné rudy, známé již od konce osmnáctého století. Rudy zpracovávaly železárny ve Vysoké Peci. Poslední zpráva o zdejším dolování je z roku 1856.

     V roce 1757 bylo v Pyšné dvaadvacet poddaných. Byl mezi nimi tesař a mlynář, který měl mlýn o jednom kole na nestálé vodě. Roku 1846 zde žilo již sto pětadevadesát obyvatel ve čtyřiatřiceti domech. Lidé pracovali v zemědělství a v lese, kde se těžilo měkké dřevo pro papírny a na otop. Bukové dřevo se dopravovalo do vnitrozemí pro potřeby kolářů. Také chov dobytka zde měl stále velký význam. V zimě se obyvatelé zabývali výrobou hraček a dalších dřevěných předmětů. Nejvyšší počet obyvatel měla Pyšná v roce 1869 -- celkem dvě stě čtyřiadvacet, roku 1930 zde žilo sto sedmasedmdesát osob. Po odsunu Němců se již nikdy nepodařilo ves plně dosídlit a naopak, jejich počet dále klesal. V roce 1991 zde trvale žilo jen osm lidí, ale bylo tu sto dvanáct rekreačních chat a chalup.

     Závěrem ještě dodávám, že když se obce staly v roce 1850 samostatnými, byla i Pyšná několik let obcí. Roku 1869 však již byla osadou Červeného Hrádku, od roku 1900 opět obcí. Po druhé světové válce, když počet obyvatel pořád klesal, stala se osadou Boleboře a od 1. května 1976 součástí Vysoké Pece.